Přílepský habr – bude stromem roku?

Přílepský habr – bude stromem roku?

Naše členka Vlasta Čablová je nevyčerpatelnou studnicí nápadů. Právě ona přišla v zimě s nápadem přihlásit habr ze zámeckého parku do ankety Strom roku. A ejhle, už jsme ve finále. Z přihlášených více než 40 stromů náš habr a jeho příběh zaujaly porotu natolik, že náš zámecký habr obecný převislý vybrala do finále této ankety. Hlasování začalo 17. června a potrvá až do 25. září. Přílepský habr dostal přezdívku Patron zrození a hlasovat pro něj můžete zde. Anketu pořádá Nadace Partnerství a více o celé anketě Strom roku se dozvíte zde.

Celý příběh našeho stromu:

V místě, kde se Valašsko s Hanou stýkají, leží obec Přílepy. A co paměť Přílepanů sahá, v blízkosti zámku stojí chlapák rozložitých křivolakých větví. Kdo však přesně ví, čeho byl přílepský habr svědkem, co vše se přehnalo nad jeho korunou, kolik poutníků objaly jeho dlouhé převislé ruce a kolika lidem poskytl toužebně očekávaný stín ve dnech rozpálených sluncem? Majestátní habr nechal vysadit hrabě Karel Maxmilián, první z přílepské větve Seilernů, někdy kolem roku 1850. Bylo to v dobách, kdy se rozhodl tvrz přestavět na zámek. Sám milovník přírody opustil vojenskou službu a jal se studovat hospodářské vědy. Zabýval se výživou rostlin, přírodními a umělými hnojivy. Na svých statcích nabyté poznatky zkoušel a stal se vzorem jiným statkářům. Z jeho pera dokonce vzešel v roce 1865 spis Nauka o výživě bylin. Ze čtyř dětí, které se jim s manželkou Marií z Hardeggu narodily, zůstal na zámku v Přílepech žít syn Julius. Sedával pod košatým habrem a poslouchal, co mu šum listí našeptával. Miloval tento kraj, a proto se rozhodl zámek zvětšit a založit zde pro místní děti školu. Rozložitý strom byl svědkem Juliovi lásky k Terezii, prvních krůčků i dospívání jejich dětí. Ty osud zavál jinam. A Terezie se stala dobrým duchem Přílep, když již žila na zámku sama jen se služebnictvem. Pak přišel rok 1945. Zámek byl zestátněn, Terezie musela odejít. Habr stále prodlužoval své větve ve snaze obejmout své pány, ale i celé přílepské okolí. Viděl, jak se ze zámku stává učňovský internát, chlácholil studenty před zkouškami a milence svými zelenými pažemi objímal, aby na ně vidět nebylo. Za svůj dlouhý život spatřil nespočet zázraků zrození nového života, nejprve těch panských, nyní i těch z nejchudších. Zámek byl upraven na porodnici, ve které se narodilo na dvacet jedna tisíc dětí. Čas plynul. Porodnice byla zrušena a habr byl svědkem postupného chátrání starého zámku. Ač ho jeho srdce nespočetněkrát převelice zabolelo, dál pokorně, vše objímaje, příchozí utěšoval, slzy utíral, lásku chránil, smích nechával roznést do dálky. To když se v parku festiválky a slavnosti konaly, hasiči trénovali, či jen děti běhaly. A všechna svěřená lidská tajemství před celým světem ukryl, aby je chránil ještě po mnoho desítek let.

 

Co se bude dít v parku příští rok?

Co se bude dít v parku příští rok?

U příležitosti státního svátku bylo v parku vysazeno 8 nových stromů, jedním z nich byla i lípa republiky a také ambroň věnovaná památce zahradní architekty Kateřiny Tuzarové, která připravila projekt na obnovu parku. Je třeba zdůraznit, že projekt v podobě, jak jej paní Tuzarová připravila, není nedotknutelný. Je podkladem pro diskusi, která dosud neproběhla a proběhne bohužel již bez paní architektky. Základní myšlenka a rozmístění jednotlivých prvků je dle našeho názoru zcela logické. O způsobu realizace konkrétních prvků je však třeba ještě přemýšlet. Příkladem budiž hlavní brána do parku, která by měla být dle paní architektky posunuta blíže k zámku až na samotný roh hospodářských budov. V této otázce nejsme ani my jednotní a výsledek musí vzejít z diskuse po zvážení všech pro a proti.

Kromě další obnovy parku je třeba dbát především na údržbu, jinak přijde veškerá dosud vynaložená energie vniveč. Vzhledem k tomu, že prší stále méně, je třeba nejen nově vysazené stromy pravidelně zalévat. Na konci října proběhlo (zřejmě) poslední velké kácení, neboť hrozilo riziko vývratu některých jedinců, například velkého javoru u zámecké věže.

V letošním roce jsme se nám podařilo zajistit dotaci ve výši 150 tisíc Kč od Ministerstva životního prostředí, která byla letos a v příštím roce použita na péči o stávající stromy. Jde o zásluhu Vlasty Čablové, jejíž nasazení je neuvěřitelné. Spousta třicátníků by jí mohla závidět její energii.

Abychom byli konečně konkrétní:

  • zdravotní, udržovací a bezpečnostní řezy stromů (zejm. jmelí)
  • úprava části parku v západním rohu, což je prostor pro dětské hřiště
  • vyfrézování starých pařezů
  • pravidelná zálivka vysázených stromů, rhododendronů a tisů
  • odstraňování náletových rostlin
  • zakůrování štěpkou nových i stávajících keřů (lepší zadržení vláhy)
  • odvoz  dřeva z pokácených stromů, vyčlenění kusů vhodných pro řezbáře (plánujeme na jaro 2019)
  • provedení „tahové zkoušky“ u dubu červeného, buku červeného, zda nehrozí vývrat či zlomení
  • oprava či nové oplocení parku (ochrana proti okusu zvěří)
  • pořízení nových prvků pro dětské hřiště
  • lavičky, koše, osvětlení, altán…
  • úprava jezírka
  • výsadba nových stromů, listnatých i jehličnatých (určitě zase vyhlásíme možnost přispět na konkrétní strom)

Nyní by se už mělo především sázet a tvořit, věříme, že se nám podaří plán výsadby splnit během dvou tří nejbližších let. Vše záleží na vedení obce, jaké stanoví pro tento a další roky priority pro rozvoj obce, kolik bude v rozpočtu obce na údržbu a obnovu parku vyčleněno peněz a také zda se nám podaří získat nějakou dotaci, například z MAS Moštěnka.

Foto: Prostor v západním rohu parku, který je určen pro dětské hřiště. Staré kmeny slouží jako broukoviště. S ohledem na neutěšený vývoj naší přírody je třeba i v zámeckém parku podporovat biodiverzitu. Dostatek hmyzu znamená dobré prostředí pro ptactvo.

Vysaďte svůj strom v přílepském parku

Vysaďte svůj strom v přílepském parku

Zbývá už jen jediný strom, kdo se jej ujme?

Letos můžeme v parku vysadit osm stromů, některé z nich nabízíme do akce Vysaďte svůj strom v přílepském parku. Stromy se budou vysazovat o posledním říjnovém víkendu (27. a 28.), neboť jedním z vysazovaných stromů bude i „obecní“ lípa republiky.

Kromě  zmíněné lípy srdčité (Tilia cordata) se bude vysazovat také liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), moruše bílá, převislá (Morus alba Pendula), bříza převislá, stříhanolistá (Betula pendula Laciniata) a dvě břízy himálajská (Betula utilis jacqumontii). Další strom (ambroň západní) věnuje náš spolek památce zahradní architektky Kateřiny Tuzarové, která letos dokončila projekt na obnovu parku, ale výsledku se již nedočká. Uvedené stromy jsou již zamluveny, na svého majitele čeká poslední exemplář:

  • ambroň západní (Liquidambar styriflua Worplesdon)

Proto neváhejte a kupte si „svůj“ strom. Můžete jej i někomu věnovat, dárkové poukazy máme připraveny. Cenu jsme stanovili na 5.000 Kč, celkové náklady jsou však téměř dvojnásobné. Jde totiž o vzrostlé stromy s obvodem kmene 14 až 18 cm (dle druhu), jejichž výsadbu je lepší svěřit profesionálům. Náklady tedy kromě samotných stromů a jejich dopravy zahrnují vyhloubení jámy, výsadbu, ukotvení, výsadbové kůly a příčky, zhotovení závlahové mísy, mulčování a hnojení. Park je obecní, vše tedy hradí obec. Zájemce o strom poskytne dar v minimální výši 5.000 Kč (horní hranice není stanovena) 🙂 a může jít sázet.

Pokud Vás naše výzva oslovila, pište na mail eva1.husakova@gmail.com.

Mladý dub červený v našem parku. Kdybychom vysazovali takto malé stromy, vypadalo by to tam hodně dlouho jako v „zahradní školce“.

 

Píše se o nás :-)

Píše se o nás :-)

V červnu se o nás psalo minimálně dvakrát, a to na webu PROPAMÁTKY a v Hanáckých novinách. Oba články si můžete přečíst zde: Hanácké noviny, PROPAMÁTKY. Oba články „pro jistotu“ přidáváme do tohoto článku.

Hanácké noviny

Přílepský spolek zachraňuje chátrající zámek. Dobrovolníci chtějí rozhýbat život v obci

Zámek v Přílepech sloužil od roku 1955 jako porodnice, narodilo se zde téměř 21 tisíc dětí. Dnes opuštěný objekt chátrá, byť je společně se zámeckým parkem na seznamu kulturních památek. O jeho záchranu teď usiluje místní spolek, díky kterému obec znovu ožívá.

O zámek a park v Přílepech na Kroměřížsku poslední roky nikdo nepečuje, objekt i okolí proto značně chátrá. Foto: Eva Minárová

Dobrovolníci společnými silami pořádají kulturní akce, na které se sjíždí i lidé z okolí. „Dorazili i Pražané, kteří mají v Přílepech kořeny,“ komentovala jednu z posledních akcí v obci Eva Husáková, členka Spolku Přílepy – náš domov.

Majetek obce, který roky nikdo nevyužívá

Největší úkol má však spolek teprve před sebou. K revitalizaci zámku a přilehlé zeleně jsou potřeba nejen finance, ale především podpora z vedení obce. „Daří se nám pomalými krůčky vyjednávat se zastupiteli, ale není to jednoduchá práce,“ řekla úřednice, která se roky pohybuje v regionální a veřejné správě.

Zámek by podle ní měl sloužit obyvatelům. „Kavárna, společenské místnosti, kde se můžou setkávat všechny generace a pořádat nejrůznější akce,“ popsala vizi spolku. „V ostatních obcích jsou místa, kde se mohou lidé scházet, třeba sokolovny. My máme zámek, ale nevyužíváme ho,“ doplnila Eva Husáková.

Zámek z roku 1885 by mohl být dominantou Přílep

„Co jiného by mělo být středem obce, než krásný zámek s parkem? Na co jiného můžou být Přílepané pyšní?,“ ptá se členka spolku, na jehož počátku byla právě snaha o zvelebení pustnoucího parku. „Sousedka se začala o park starat, následně pomáhali i další při dobrovolných brigádách,“ vzpomínala.

„Nejde nám jen o záchranu zámku a okolí, hlavním záměrem je rozhýbat dění v obci,“ doplnila. Přes zimu spolek pořádá Úterý v knihovně – pravidelné besedy se zajímavými lidmi. Organizuje i bazárky, dílny nebo třeba výstavy.

Výsledky řezbářského sympozia v přílepském parku. Foto: Eva Minárová

Úspěch slavila také poslední dubnová akce Řezbáři v Přílepech anebo probuzení parku a zámku Přílepy. „Za dobrovolné vstupné mohli lidé vidět přímo při práci studenty z nábytkářské střední školy v Bystřici pod Hostýnem. Sochy vyřezané ze dřeva teď zdobí park,“ řekla Eva Husáková.

Oprava přijde na miliony, pomoci má veřejná sbírka

V minulém měsíci odstartovala v Přílepech i veřejná sbírka na rekonstrukci zámku a obnovu parku. Za první tři týdny přibylo na bankovním účtu obce skoro 22 tisíc korun. Přispívat lze i do pokladničky přímo na obecním úřadě.

Zámek a park v Přílepech na Kroměřížsku. Foto: Eva Minárová

Prvním krůčkem ke zvelebení zámku by mohla být výměna oken. „To bychom rádi stihli ještě letos, ale neděláme si plané naděje. Jak se nedávno ukázalo, nedostatky má i jen několik let nová střecha, do zámku zatéká, na to je potřeba také myslet,“ uvedla Eva Husáková.

Podpora místních a úřadu?

Dostávat obyvatele na svou stranu jde sdružení pomalu. „Od začátku se setkáváme s nepochopením, samozřejmě. Někteří nerozumí tomu, že chceme něco dělat pro druhé a ještě navíc zadarmo. Přízeň přichází postupně, když lidé vidí, že jen nemluvíme, ale konáme,“ tvrdí.

Díky podpoře svazu místních zahrádkářů i dobrovolných hasičů spolek zvládá aktivity, ke kterým se zavázal. „Máme nápady na spoustu menších akcí pro Přílepany. Zámek přeci zchátrat nenecháme, dokud to jen trochu půjde, budeme usilovat o jeho záchranu,“ uzavřela Eva Husáková.

 

PROPAMÁTKY.CZ

ROZHOVOR | S Evou Husákovou o pomoci při obnově zámeckého areálu Přílepy

18. 6. 2018

Propamatky.info: Na zámku v Přílepích sídlila svého času porodnice.

Na zámku v Přílepích sídlila svého času porodnice. | Foto: MaruskaZ – Wikimedia Commons | Licence: CC-BY-SA 3.0PŘÍLEPY (KROMĚŘÍŽSKO) | Spolek Přílepy – náš domov se aktivně snaží být nápomocen obci při revitalizaci zámeckého areálu, včetně přilehlého parku. O spolupráci s obcí a společné snaze zachránit ohroženou památku jsme si povídali se zástupkyní spolku Evou Husákovou.

Jakými aktivitami se zabývá váš spolek a co je jeho posláním?
Objektem našeho zájmu je především zámecký areál, soustředíme se ovšem i na nejrůznější kulturní a společenské akce. Tyto aktivity se samozřejmě navzájem prolínají. Za úspěch považujeme deklaraci obce, zámek nebude prodávat a vezme rekonstrukci do svých rukou. Současně také to, že obec přijala projekt na revitalizaci parku, jehož vznik jsme iniciovali, a uvolila se vyhlásit veřejnou sbírku na obnovu zámku a parku.

Můžete stručně představit zámek a popsat jeho historii?
Zámek patřil rodu Seilernů, původně šlo o tvrz, která byla v polovině 19. století přestavěna na zámek. Současnou podobu získal ke konci 19. století. V roce 1945 byl zestátněn. Náš zámek je výjimečný především tím, že v něm v letech 1955 až 1984 byla porodnice a dalších 10 let ještě gynekologické oddělení. Narodilo se tam přes 20 tisíc dětí, což znamená, že se zámkem je nějakým způsobem spojeno nejen těchto 20 tisíc lidí, ale především žen, které tam rodily či byly operovány. V tom spočívá jeho zcela ojedinělý genius loci.

Obec Přílepy vyhlásila i veřejnou sbírku na obnovu památky. Pro jaké účely tyto prostředky budou vynaloženy?
Zámek potřebuje kompletní rekonstrukci. Musí se opravit střecha, repasovat či zcela vyměnit okna, udělat nová fasáda a kompletní rozvody. Příjmy ze sbírky budou tedy využity pro některou z těchto prací. Počítáme s tím, že až budeme vědět, jaké práce a kdy budou probíhat, rozjedeme informační kampaň, aby lidé mohli přispět na konkrétní účel.

Věnujete se i obnově parku, na jehož revitalizaci byla podána i žádost o dotaci z programu Natura. Jak se do údržby zapojujete?
V posledních dvou letech se především odstraňovaly náletové rostliny a kolem plotu v horní části parku vysazovaly nové keře. Bez pravidelné péče by neměly prostor pro růst a zahynuly. Nemalé množství stromů také bylo ve velmi špatném stavu, většinou kvůli napadení houbou. Což dokládá i pád několika kusů letos v zimě. Museli jsme tedy přikročit ke kácení. Z programu Natura by mělo být hrazeno ošetření stromů a ořezy větví napadených jmelím. Pro příští rok přichází v úvahu také dotace od MAS Moštěnka.

Připravuje se také rekonstrukce panského sídla. Jaké opravy jsou před vámi a z jakých zdrojů se na ně budete snažit získat finanční prostředky?
Jak jsem uváděla výše, zámek potřebuje kompletní rekonstrukci. Obec v posledních letech hospodařila s přebytkem, počítá se tedy s využitím těchto financí. Máme přislíbenu podporu z Programu obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností, v úvahu připadají dotační programy Zlínského kraje na obnovu venkova a obnovu památek a snad i Ministerstva kultury. Pokud to bude třeba, věřím, že obec zajistí další peníze z úvěru.

S vaším spolkem pořádáte také řadu kulturních a společenských akcí. Můžete zmínit jaké? Jsou například navázány i na budoucí obnovu památky?
Začínali jsme s drobnějšími akcemi: bazárkem dětského oblečení, lampionovým průvodem, pletením slámových ozdob. V říjnu jsme zahájili cyklus besed nazvaných Úterý v knihovně, jedna z nich byla zaměřena na představení projektu na revitalizaci zámecké zeleně. Samozřejmě několikrát do roka organizujeme brigády v parku, dvě naše členky tam ale v podstatě ve svém volném čase pracují průběžně po celý rok. A letos v dubnu jsme se odvážili uspořádat čtyřdenní akci Řezbáři v Přílepích aneb probuzení zámku a parku Přílepy. Řezbáři vyřezávali sochy z kmenů stromů poražených v našem parku, připraveny byly přednášky pracovníků Národního památkového ústavu a komentované prohlídky. Hlavním bodem programu bylo vyhlášení veřejné sbírky. Počet návštěvníků a ohlasy nás velmi příjemně překvapily. Na srpen chystáme Mečíkovou slavnost hraběnky Seilernové, jejíž součástí budou opět komentované prohlídky zámku i parku, lidé se tak budou moci dozvědět aktuální stav přípravy rekonstrukce.

Více informací naleznete na stránkách SPOLKU PŘÍLEPY – NÁŠ DOMOV, o veřejné sbírce ve FINANCOVÁNÍ.

FOTOGALERIE

Jedeme dál, věci se hýbou…

Jedeme dál, věci se hýbou…

Tak se nám to všechno pěkně rozhýbalo.

1. Příspěvky do veřejné sbírky na obnovu zámku a parku postupně přibývají, sledovat aktuální stav můžete ZDE. Za příspěvky všem (i těm budoucím dárcům) jménem svým i jménem obyvatel Přílep děkujeme. Náš spolek do sbírky, kromě počátečního vkladu do pokladničky při slavnostním zahájení sbírky na Řezbářích dne 14. dubna, z dobrovolného vstupného vybraného na této akci zašle 10 tisíc korun. Dnes jsme se na tom usnesli. Část dobrovolného vstupného pokryla výdaje na organizaci Řezbářů (šlo především o odměny pro řezbáře a jídlo a pití pro účinkující a organizátory). Další díl bude použit na upevnění soch v parku a jejich impregnaci, dále na nákup nářadí potřebného na údržbu parku, na občerstvení pro účastníky brigád a organizaci dalších akcí.

2. Na obnovu parku byla podána žádost v rámci programu Natura. Zda dotaci v maximální možné výši 150 tisíc Kč obdržíme (obec), budeme vědět kdoví kdy. V každém případě je v parku třeba pokračovat v ořezu větví napadených jmelím, na květnové brigádě by mělo proběhnout vyčištění prostor kolem plotu, aby se na podzim mohl udělat plot nový. Proč musí být park oplocen, když to bude stát určitě více než 200 tisíc Kč? Protože je blízko lesa a pole a zajícům a srnkám nově vysazené rostliny a keře náramně chutnají. Někdo může namítnout, že park u holešovského zámku také není oplocen. Jenomže ten je obklopen budovami a nemá květinovou výsadbu. Náš park je zkrátka jiný. 🙂

3. Pokud jde o přípravu rekonstrukce zámku, začalo se pracovat na podrobné projektové dokumentaci a zvažují se priority. Tou největší je oprava střechy, neboť do ní zatéká a vypadá to na dřevomorku. Potom by snad měla přijít na řadu okna, aby bylo zřejmé, že se to s opravou myslí vážně, a aby zámek co nejdříve začal vypadat jako zámek a ne ruina vhodná pro přespávání různých individuí a odhazování odpadků. Možná se ale nejprve opraví přízemí, aby se mohl přestěhovat obecní úřad, čímž by se uvolnily prostory pro mateřskou školu, která nemůže přijímat tolik dětí, kolik by bylo třeba. Uvidíme. Letos se s největší pravděpodobností s opravami nezačne. Vše se musí co nejlépe připravit, především projednat s památkáři, aby následná realizace probíhala co nejvíce hladce.

4. Máme plno nápadů a tak jsme vymysleli letní Mečíkovou slavnost hraběnky Seilernové. Proběhne 11. srpna a bude to příjemná odpolední akce plná květin a hudby.

Máme z toho radost. Co Vy?

Eva Husáková

12. – 15. dubna 2018 – Řezbáři v Přílepích

12. – 15. dubna 2018 – Řezbáři v Přílepích

Podtitul akce zněl probuzení parku a zámku Přílepy. A myslím, že to se nám podařilo více než skvěle. Počasí nám přálo, v sobotu bylo vyloženě letní počasí a přišlo na 500 lidí, celkovou návštěvnost odhadujeme kolem 800 lidí plus děti. Ale pojďme postupně.

Čtvrtek: Začali pracovat řezbáři, přišly se na ně podívat děti z naší školy i školky, mohly si vyzkoušet zatloukání hřebíků do špalku a malovat na dřívka. Již po prvním dnu byly některé sochy téměř dokončeny. Je třeba zmínit, že šlo o studenty teprve druhého ročníku bystřické nábytkářské školy, přitom jejich díla působila více než profesionálně. Průběžně začali přicházet zájemci o dění v parku, řezbáři přivezli menší sochy jako ukázku svého umu. Přišla se podívat i zahradní architektka Tuzarová, která pro obec letos zpracovala projekt na obnovu parku.

Pátek: Dopoledne vydatně pršelo. Ještě před polednem se mraky rozplynuly a chlapi-řezbáři popadli své pily a opět se pustili do díla. Během dne přišlo poměrně hodně lidí, a to nejen místních. Odpoledne se prohlídky zámku a parku zúčastnilo cca 50 zájemců, někteří dokonce přijeli z Prahy.

Sobota: V sobotu jsme se tzv. hodili do gala, neboť to byl pro nás vrcholný den. Počasí nám hrálo do karet – obloha bez jediného mráčku, slunce svítilo jako v létě, vítr si dal pohov. Byly připraveny stánky s dřevěnými výrobky (vařečky, lžíce, mašlovačky, kuše, praky…), medovinou a koláči. Hasiči zajistili bohaté občerstvení, které zahrnovalo např. zámeckou polévku. Navštívila nás také mušketýrská družina, již vedl kurovický pán a starostka obce Kurovice. Markytánky nabízely kroupovou kaši s mandlemi a rozinkami (byla opravdu skvěla). Hasiči pak v podstatě po celý den předváděli hasičské útoky a hasičskou techniku. V zámku se promítaly fotografie z historie zámku i obce, svým komentářem je obohatil bývalý kronikář obce a autor knihy o Přílepích pan Zdeněk Němec. Dr. Lenka Křesadlová z Národního památkového ústavu v Kroměříži pak vysvětlila, čím je přílepský park zajímavý z historického hlediska, jak byly pravděpodobně vybírány stromy do parku. Pár minut po 15. hodině pak starosta obce Rudolf Solař oficiálně zahájil veřejnou sbírku na obnovu zámku a parku. Poté následovala salva mušketýrské družiny a vysvětlení bojových a střeleckých postupů za 30leté války. Děti si kromě práce se dřevem mohly zadovádět na skákacím hradě. Prohlídky zámku byly původně plánovány dvě, ale nakonec se průvodkyně Martina ani na chvíli nezastavila a neúnavně vše vykládala dalším a dalším zájemcům, kteří měli snad bez výjimky konkrétní vztah k zámku. Buď se tam sami narodili, nebo se tam narodily jejich děti či blízcí příbuzní, případně tam pracovali. Dopolední prohlídku vedla Vlasta Čablová, odpolední dr. Křesadlová. Celý den se snad až neskutečně vydařil, přišlo na 500 lidí (plus děti) a odezvy byly veskrze pozitivní.

Neděle: Tento den byl o poznání klidnější. Bylo zataženo, ale teplo, my již nebyli tak nervózní z toho, jak to všechno dopadne. Také program již nebyl tak nabitý – „pouze“ řezbáři, aktivity pro děti, prodej koláčů, komentované promítání fotek (Z. Němec) a odpolední přednáška Jiřího Janála také z Národního památkového ústavu o pověstech z Přílep a okolí. Na závěr své přednášky nám doporučil knihy, které se touto tematikou zabývají. Dle našeho odhadu přišlo v neděli asi 300 osob.

Závěr: Moc děkujeme všem, kdo jste přišli a podpořili naši akci a tedy i obnovu zámku a parku. Moc děkujeme také všem sousedům a kamarádům, kteří nám pomohli s organizací. Pak samozřejmě obci a přílepským hasičům, kteří s námi do přípravy takové akce šli. Na dobrovolném vstupném jsme vybrali více než 40 tisíc Kč, téměř 13 tisíc činily náklady na akci (plus téměř 5 tisíc Kč stál benzin a olej pro řezbáře, což hradila obec), něco si vyžádá konzervace soch, něco si spolek ponechá na organizování dalších akcí a část samozřejmě věnujeme do veřejné sbírky. Základní informace o ní můžete nalézt zde, přispět můžete na transparentní účet č. 115-7191560247/0100, který můžete sledovat zde. S řezbáři jsme již domluveni, že za rok znovu. Přijdete taky? Určitě budou nějaké novinky. 🙂

Eva Husáková

Autory fotografií jsou: Vlasta Čablová, Renata Molová, Laďa Šafařík.

Zámecký park: středobod obce a superpark

Zámecký park: středobod obce a superpark

14. 2. 2018: Fakt, že náš zámecký park není jen tak ledajakým parkem, dokládá jeho zápis na seznam kulturních nemovitých památek, k němuž došlo na základě iniciativy představitelů obce Přílepy v 90. letech minulého století. Kdyby obec tehdy návrh nepodala, park by nepodléhal žádné ochraně a byl by tedy zcela obyčejným parkem, kde by obec mohla činit v podstatě cokoliv. Kdyby, chyby, teď je teď a je to tak, jak je. Park je majetkem obce a je tedy její povinností se o svůj majetek starat tzv. s péči řádného hospodáře a s ohledem na status památky taky v souladu se stanoviskem památkářů. A taky s ohledem na to, že v parku stále stojí zámek, který je také památkově chráněný. Na všech jednáních zastupitelstva v loňském roce se o údržbě parku a dalším osudu zámku diskutovalo. Jednou se pan starosta neudržel a řekl, že nechápe, co stále řešíme, že děláme, jako by park a zámek byli středobodem obce. A že nevidí důvod, proč bychom měli mít z parku „superpark“.

My se domníváme, že park a zámek středobodem obce jsou. Co jiného by jím taky mohlo být? Na co mohou být občané ve své obci pyšní? Na náves se zvonicí, obecní úřad s mateřskou školou, na základní školu či na lesní kapli? Nebo snad na prostor před pekárnou či na pálenici? Vždyť má obec zámeckou věž ve znaku. Vždyť se v zámku jako tehdejší nemocnici narodilo přes dvacet tisíc lidí. Kde jinde se mohou lidé scházet a trávit tam libovolně svůj volný čas? Jaký jiný podobný majetek a prostor obec má? A proč by nemohl být zrovna přílepský zámecký park „superparkem“? Když něco dělám, chci to dělat pořádně. Takové nějaké „šolíchání“ sice nestojí moc úsilí ani peněz, ale může se pěkně nevyplatit právě v případě veřejně přístupných prostor, což dokládají letošní pády několika stromů a větví. Příčiny jsou nasnadě – zanedbaná údržba. Zastáváme názor, že bychom do přírodních a tedy přirozených procesů měli zasahovat co nejméně. Ale to si můžeme dovolit v lese, nikoliv v obecním parku.

Pan starosta vždy, když ve svých úvodnících v obecním občasníku psal, že se něco opravilo, vyjádřil obavu, aby to nezničili vandalové. Co by ale mohli tito vandalové v naší obci jiného dělat? Kde se mohou lidé scházet a co mohou společně podnikat? A co krásného v naší obci vzniklo? Co se opravilo tak, aby srdce zaplesalo? Většina volných ploch byla zastavěna, na cestách se zvýšil provoz, zejména přes zimu je všude bahno, protože sněhu významně ubylo. Mají děti a mladí sedět doma u počítače? Nebo se mají scházet v hospodě?

Úprava parku a rekonstrukce zámku pro potřeby obce se jeví dle našeho názoru jako nejvyšší priorita. Jednak proto, aby vše dále nechátralo, jednak proto, že je potřeba přemoci tu všeobecnou apatii, která v obci panuje, a po vzoru ostatních obcí začít programově pracovat na zkrášlování a zvelebování obce, aby Přílepané skutečně mohli být hrdi na svou obec a aby se jim tady skutečně žilo dobře. A chtělo se jim (a měli se kde) scházet se svými sousedy, a to vícekrát, než dvakrát do roka na čarodějnicích a békalovi.

Záměr, který 13. února v rámci cyklu Úterý v knihovně představila zahradní architektka K. Tuzarová, nás nadchl. Park by byl důstojným místem pro scházení se a trávení volného času i pro reprezentaci obce. Věřme, že se to v dohledné době podaří, náš spolek je připraven pro to udělat maximum. Proto 13. až 15. dubna proběhne akce Řezbáři v Přílepích aneb probuzení parku a zámku Přílepy. Program bude bohatý. Srdečně Vás již nyní zveme a těšíme se na setkání.

Eva Husáková

Úvodní foto: Jindřich Grygera.

Další foto: Martina Kvapilová.

Podzimní park

Podzimní park

9. 11. 2017: Když svítí slunce, ukáže podzim všechny své barvy, v parku to platí obzvláště. A ulomená větev borovice na dolní louce je zase dokladem toho, že přírodní síly jsou opravdu mocné.

 

Zadarmo?

Zadarmo?

14. 10. 2017: Dozvěděla jsem se, že prý dělat něco „jen tak“ a zadarmo není normální. Že za tím musí něco být. O tom, co je normální v nejrůznějších oblastech našeho života bychom mohli vést nekonečnou diskusi. Pro každého je normální to, co dělá sám – někdo si dá po ránu kafe a cigáro, jiný cvičí jógu, někdo chodí do práce, někdo se živí jako kapesní zloděj. A jsem přesvědčená o tom, že takovému člověku to přijde normální.

Pro mě je normální dělání zadarmo. Jsem na to zvyklá z amatérské kultury a folkloru. Od deseti let hraji v cimbálové muzice, když nám bylo patnáct, stali jsme se kmenovou kapelou Valašského souboru Kašava. Postupně se většina z nás zapojila i do práce organizační, celých deset let jsem stála v čele celého tehdejšího občanského sdružení. Soubor v podstatě od svého vzniku v 70. letech minulého století pořádá tzv. Lukovská setkání s folklorem, což znamená každý rok tři velké tematické akce, podzimní a vánoční beseda u cimbálu a valašský bál, na každou akci je zpravidla pozváno několik účinkujících souborů či jednotlivců. Když nebyly mobily a internet, scházeli jsme se s ostatními členy výboru každých 14 dní. K tomu každotýdenní zkoušky, vystoupení, zájezdy, obnova krojů, zajištění činnosti pěti dětských folklorních kroužků. Nikdo z nás nedostal ze souborové kasy ani korunu, naše rodiny a kamarádi si vstupenky na naše akce a nahraná CD kupovali. Naší jedinou odměnou byl neprodaný chlebíček či zákusek. Dělali jsme to a děláme proto, že nás to bavilo a baví.

A to je případ i tohoto spolku. Domníváme se, že v naší obci vznikl prostor pro takovou občanskou aktivitu, neboť obec má dlouhodobě jiné priority, zejm. kanalizaci a cyklostezku. V obci se koná každoročně několik skvělých akcí (čarodějnice, Békal), které také iniciovaly místní spolky, nikoliv obec. A my máme nápady na spoustu dalších drobnějších akcí, které mohou společenský život v obci vhodně doplnit a zapojit obyvatele všech věkových kategorií. A park a zámek? Jakmile obec řekne, že žádné dobrovolníky nepotřebuje, že vše zajistí, budeme jenom rádi. Na druhou stranu – co je obec? Zastupitelstvo a zaměstnanci obce? Nebo společenství lidí v obci žijících?

Eva Husáková

Šance pro park

Šance pro park

13. 10. 2017: V letošním roce se nám svolání brigád moc nevydařilo. Na jaře i na podzim v dané dny pršelo tak, že pracovat venku by opravdu nebylo moc příjemné. A i když se nás mezi přeháňkami pár sešlo, moc vidět to nebylo. Téměř po celé prázdniny pracovala v parku M. Kvapilová a dvě brigádnice mj. s křovinořezem, což se na vzhledu parku projevilo výrazněji. Nicméně i tak je v parku tolik práce, že brigády samy o sobě nestačí. Navíc by bylo vhodné v parku kromě nových laviček umístit také nějaké herní prvky, aby se park skutečně stal místem vhodným pro trávení volného času.

Vlasta Čablová proto v letošním roce pozvala několik odborníků a odbornic na zámecké parky (např. ing. Křesadlová a Tuzarová), abychom měli podklady pro přípravu projektu na revitalizaci parku a mohli vyhlížet vypsání vhodného dotačního titulu. Což by mohlo být snad na jaře 2018 (http://www.dotace.natura.cz). Park také navštívili arboristé, aby vyhotovili posudek jednotlivých stromů. Některé stromy je opravdu třeba výrazně ořezat, nebo i skácet. Což dokládá fakt, že o víkendu 7.-8. října se v zadní části parku vyvrátila jedle. Naštěstí směrem na travnatou plochu. Tohle se může stávat v lese, ne v parku.

Eva Husáková