Druhá z řady úterních besed v přílepské knihovně měla indiánskou příchuť. O svých zážitcích s kanadskými příslušníky kmene Černonožců a o tom, co je vlastně k indiánům přivedlo, povídali Dušan a Petra Hanákovi. Postupně se místnost zcela zaplnila, židle nestačily. Nevím, jak ostatní, ale já si představovala spíše romantickou besedu o indiánských rituálech a příbězích. Ovšem začátek měl do idyly daleko. To, čím si indiáni procházeli při násilném odebírání z rodiny a snaze o převýchovu ve speciálních školách, kde děti zažívaly především hlad a týrání, není běžně známé. A jejich současná realita v rezervacích se šrámy na duši po převýchově, bez zaměstnání, za to s registračním číslem, alkoholem a drogami se šťastným životem nazvat nedá. Nakonec však došlo i na ty rituály, tradice a vztahy. Fotky prérie a posvátných míst byly nádherné. K tomu jsme měli možnost ochutnat sladkou i slanou verzi indiánského chleba. Dvě hodiny vyplněné opravdu silnými příběhy a emocemi. Děkujeme a snad brzy znovu na shledanou. 🙂
